Čepici dolů... jsi v místnosti

    V poslední době se čím dál častěji setkávám s žáky a mladými lidmi, kteří vcházejí do různých budov a místností s čepicí na hlavě. Jedná se především o kšiltovky.

    Proč se vlastně pokrývky hlavy nosí? Nejčastěji z praktických důvodů - jistě zde hraje roli zima, popř. bezpečnost při práci. Dále je třeba zmínit taky náboženské důvody (židovská jarmulka, turban apod.) Následuje tedy skupina lidí, kteří pokrývku hlavy nosí hlavně pro to, aby podtrhli svůj styl. Ovšem často je to pouze oficiální důvod. Ten skrytý, intimní může být strach, úzkostlivé přání skrýt se před okolním světem. Velký kšilt brání slunečním paprskům, stejně jako sluneční brýle. Taky je to ovšem bariéra, zeď, která ochrání člověka před útočným pohledem okolí. Zbabělý člověk tak může ve stínu kšiltu posílat své okolí do háje. Samozřejmě bez potřebné kšiltovky by to nesvedl, neměl by tu odvahu. Tak si kolikrát vysvětluji odpor k tomu sundávat si čepici při vstupu do učebny. Přitom pro mě jako pro učitele je nejdůležitější kontakt s žákem. Nemohu učit bez očního kontaktu s žáky, bez vzájemné interakce. Naštěstí se mi daří odbourávat tento jev, žáci si při vstupu do mé učebny čepice sundávají.

    A já to oceňuji. Sejmutí pokrývky hlavy je odjakživa projev úcty k okolí. Nejedná se o zastaralou záležitost. Není to přežitek. Je to nástroj k budování citlivosti a vnímavosti lidí ke svému okolí. Pokud člověk (žák i kdokoli jiný) uvidí, že ostatní nejsou k tomuto gestu lhostejní a ocení jej, rád se takto bude projevovat.

    Zvláštní kapitolou jsou ale pokrývky hlavy, které nelze jednoduše sejmout a znovu nasadit. Mezi ně patří např. uvázané šátky. Ty ovšem nemají žádný kšilt a tak nevytvářejí žádnou bariéru.

    Žáci, buďte rádi za každý pohled druhých, protože to často bývá pomoc, ne útok. A vy, dospělí, odměňujte mladé za to jejich gesto vlídným a uznávajícím pohledem. Odměna bude bohatá...