Doba adventní, aneb druhý stupeň nestačí...

Nastává doba vánoční. V neděli rozsvítíme první svíčku na adventním věnci. 

1. stupeň

Čeká nás měsíc stresu. Všude plno lidí, obchodníci budou pilně pracovat i v neděli, aby měli co největší zisky. Doma nebudeme stíhat všechno uklidit, tak jak bychom chtěli. Dárky už některé máme, ale další nám chybí. Kde je sehnat? Budou mít správnou velikost? Před svátky musíme stihnout ještě několik vánočních akcí a pořádně si je užít. Bolest hlavy vždy na druhý den spraví hovězí vývar. 

2. stupeň

Uvědomíme si, že mít připravené dárky, mít vzorně uklizeno a všechno stihnout zdaleka není vše. Zamyslíme se nad charitou a začneme přemýšlet o tom, komu bychom v této době mohli pomoci. Vždyť přece o Vánocích nikdo nesmí být sám. Zastavíme se ve shonu a zkusíme prožít Vánoce v klidu a pohodě. Odložíme všední starosti na všední dny, staneme se dobrými lidmi a bude nám i našim blízkým o těch svátcích krásně.

3. stupeň

Vánoce ale nejsou celý rok. Jedná se jen o pár dní v roce. Po tyto dny se z mnoha podlých a arogantních lidí stávají svatoušci. Většina z nás jsme příchodem Vánoc ovlivněni k tomu, aby se z nás stali díky lehce odnímatelné masce "dobří lidé". Málokdo si ale všimne toho, jak z něj ta dobromyslnost s alkoholem Silvestrovské noci vyprchá. Ovšem lidé, které jsme o Vánocích nenechali samotné, nás potřebují i nadále. Stres nás při tom nemusí ovládat. Starosti byly, jsou a budou a můžeme je řešit s chladnou hlavou. A stačí málo - jen chtít být dál takoví, jako chceme být v době Vánoční.